Expedice Normandie den osmnáctý

Vzbudili jsme se v 5:00, abychom vyrazili včas do servisu za naším autem, ale večer jsme se zapomněli zajímat o to, jestli nás ráno pustí z kempu. Taková banalitka by se řeklo, ale od 5:40 nás nechal člen ostrahy kempu tvrdnout před závorou a nepustil nás, že prý není možné opustit prostor před sedmou. Pak si za dvacet minut otevřel závoru, popojel se svým autem ven, závoru za sebou zamknul a my seděli na zadku v kempu dál, zatímco tento pán bez trošky pochopení jel spokojen domů. Myslím, že mu ale celý den pěkně zvonělo v uších...no posuňme se dále. Auto jsme vyzvedli, zaplatili za opravu a zapůjčení vozidla celkem slušný obnos a jeli v kuse směrem domů. Cesta utíkala pěkně celý den. Ale, abychom to neměli zase moc jednoduché, 50 km před hranicema nám na dálnici v Německu bouchla pneumatika u naší káry. Nemáme rezervu. Policejní eskorta nás dohnala hned a doprovodila ke sjezdu z dálnice. Momentálně stojíme někde u kasína na parkovišti a hledáme řešení. Připadáme si už opravdu jak parta kolem Dana Přibáně a žlutých trabantů. Asi tu budeme muset přespat. Dál zatím nevíme. Ale jak už to bylo v naší expedici pravidlem, vše se v dobré obrátilo! Našli jsme pneuservis v Tachově, kde nám pan Šťástka v 1 hodinu v noci kolo obul. V šest hodin ráno jsme unaveni dorazili do Chýnova.