Cykloexpedice Olymp - den třináctý

13. etapa v číslech:
Délka: 175 km
Max. rychlost: 81 km/h
Nastoupáno: 1693 m
Čistá doba jízdy: 7:20 hod.
Teplota: min. 20°C, max. 32°C

Probuzení v kempu u jezera bylo skvělé. Ačkoliv nám nějací divoký psi rozházeli veškerý odpad okolo stanu...Taková nádherná koupel to ovšem spravila. Vyjeli jsme směrem k městu Ohrid a poté začali stoupat vzhůru k sedlu 1190 m.n.m. No a takových dnes bylo hned několik. Únavu již pociťuje každý z nás. Kopce neubíhají takovou rychlostí jako dříve...Furt nahoru a dolu. Když jsme překročili po 95 km hranice Makedonie a Řecka, tak jsme čekali trochu civilizaci a možnost po tolika kilometrech prvního jídla od rána. Dostali jsme ovšem pořádně za vyučenou. Za hranicemi pouze vesnice duchů. Abych vám to přiblížil, vesnička o 50 baráčcích a z nich obydlených tak 10. No tady jsme chtěli hledat místo, kde dostaneme něco k snědku....bohužel nemyslitelné. Po nekonečném pátrání a objíždění asi pěti zavřených pump jsme narazili na obchůdek, kde jsme nakoupili pečivo a studené párky...a pár piv. Ještě kafe a mohli jsme vyrazit dále. Krajina krásná, spoustu ovocných sadů, kde jsme ochutnali místní třešně a meruňky. Jedna z meruněk mi uvízla v krku a nebyl jsem schopný hodinu mluvit :D asi karma... Podle map jsme měli stále klesat, ale ve výsledku jsme jezdili nahoru a dolů. Načež se za námi začaly pěkně honit mraky a my měli strach z následujících událostí. Dojeli jsme do vesnic, které byli opravdu výživné, až nám nahánělo hrůzu jimi projíždět. Za mírného deště jsme nalezli naše doprovodná vozidla zaparkovaná před krásnou hospodou na asfaltovém parkovišti. Tato restaurace tu byla jako z jiného světa. Když jsme se dali konečně po celém dni do jídla, přihnala se taková bouře, že jsme všichni drželi stan, aby se nevznesl...jedním slovem masakr. Karimatky, spacáky se nevyhnuly nějaké té vodě a noc bude ještě zajímavá. Doufáme, že stejná čina nepřijde v noci nanovo....A zítra vzhůru pod pohoří Olympos! (cíl :D )

Daniel Tichý