Cykloexpedice Olymp - den osmý

8. etapa v číslech:
Délka: 132 km
Nastoupáno: 1371 m
Čistá doba jízdy: 5:40 hod.
Teplota: 35°C ve stínu, sluníčko 41°C

Probuzení u vodopádů Kravica bylo příjemné. Relativní chládek, šumící voda. Ovšem méně příjemná vyhlídka byla na poslední Bosenské kopce, které nás čekali na trase. Jako první jsme ale museli vyřešit opravdu neskutečně prudký a klikatý výjezd z místa spaní zpět na hlavní silnici. Nakonec se to obešlo bez problémů a my mohli směřovat vzhůru k vrcholům. Prvních dvacet kilometrů se pouze lehce vlnilo, ale pak to začalo. Teplota stoupala a my narazili na první výživné stoupání serpentinami vzhůru. Každý si jel své tempo a na vrcholu jsme se opět sešli. Z pár jedinců teklo jak z "bojleru" :D ...Užili jsme si neskutečných výhledů, jelo jsme přibližně 60 kilometrů jsme jeli po bývalé železniční trati, která vedla ze Sarajeva do Dubrovníku. Železnice ovšem "nepřežila" válku a nyní je místo ní asfaltová cyklostezka. Všechny náspy, nadjezdy a tak dále ovšem zůstaly a bylo to moc pěkný zážitek. Vždy po několika kilometrech bylo rozpadlé, často i rozstřílené železniční stanice. V jedné opravné, jenž byla předělaná na restauraci jsme si dali oběd. Porce by byly třeba aspoň dvojnásobné, aby nasytily naše unavená těla. Byla to poslední možnost, kdy jsme mohli utratit Bosenské Marky. V peněžence jsem měl 159,20 Marek a oběd stál, podržte se, 159 Marek :D Také jsem měl skvělý zážitek s místní faunou. Nějaká bodavá mrška mi vlétla pod rozepnutý dres a zamotala se do kšand mých kraťasů. Stihla mě bodnout a díky tomu jsem měl krásný sjezd z hor do Dubrovníku poněkud brňavý. Dubrovník je krásné město, bohužel je často přelidněné...Ovšem nám přálo štěstí a většinu se nám dařilo projet na kole. Zabydleli jsme se v kempu asi 10 km odsud a zítra tu plánujeme dát volný den. Ten naše unavená těla opravdu potřebují. Už se těším na pořádnou regeneraci v móři. 😊

Daniel Tichý